Ceník
Otázky odpovědi - zateplení fasády
1. Jak počítat celkovou plochu fasády?
Zaměřit šířku, výšku a délku domu a vypočíst plochu fasády.
Zaměřit šířku, výšku a délku oken, dveří a vypočíst světlou plochu otvoru oken.
Zaměřit a vypočíst plochu nadpraží, ostění (špalet).
Zaměřit a vypočíst omítanou plochu říms, balkonu apod.
Výsledná plocha fasády: (A + C + D) - B
Zdravotní stav Vám nedovoluje provést zaměření, nebo máte jiný důvod, nevadí, kontaktujte nás, provedeme zaměření rychle a spolehlivě.
2. Můžeme provádět další práce při zatepleni fasády uvnitř domu, například omítání?
U objektu určeného k zateplení je doporučeno, aby byly ukončeny všechny mokré procesy - tedy práce vnášející do konstrukce ve větší míře technologickou vlhkost - např. Omítání, provádění potěrů apod.
3. Na fasádě určenou k zateplení máme prasklinu, můžeme zateplovat?
Staticky porušené konstrukce je možno zateplovat pouze v případě jejich posouzení a zajištění. Návrh je třeba řešit s odborníkem - např. projektantem – statikem. Veškeré trhliny a spáry v podkladu musí být posouzeny s ohledem na jejich možný vliv na vnější tepelně izolační kompozitní systém.
4. Lze u Vaší firmy objednat a i další práce, například montáž parapetu?
Samozřejmě. Ostatní práce na zateplované konstrukci, např. parapety,oplechování atik a otvorů, osazení instalačních krabic, držáky bleskosvodu, konzoly pro uchycení přídavných konstrukcí na fasádě apod., musí být provedeny v souladu s prováděným zateplovacím systémem tak, aby nedošlo při realizaci k poškození systému, mechanickému poškození, zatečení do systému apod.
5. Chceme zateplit jenom severní stranu rodinného domu,je to možné?
Jakékoliv nestandardní postupy při zateplování - např. zateplení pouze části konstrukce nebo objektu, zateplení nestejnou tloušťkou izolantu, různými typy izolantu v jedné ploše apod. je třeba speciálně řešit již v návrhu zateplovacího systému, otázkou je aby to splňovalo požadavky účinnosti zateplovacího systému.
6. Je možné provádět zateplení fasády v zimě?
Teplota podkladu a okolního vzduchu nesmí klesnout pod + 5 ° C, při použití omítek Weber. pas silikon s urychlovačem, které se aplikují při nejnižší teplotě vzduchu i podkladu +5°C, která může po 4 hodinách klesnout do -5°C, nutno ale počítat s vyšší cenou.
7. Je možné provádět zateplení fasády v horku?
Při aplikaci (nanášení) hmot je nutné se vyvarovat přímému slunečnímu záření, větru a dešti. Při podmínkách podporujících rychlé zasychání omítky (teplota nad 25° C, silný vítr, vyhřátý podklad, apod.) musí zpracovatel zvážit všechny okolnosti (včetně např. velikosti plochy) ovlivňující možnost správného provedení - napojování a strukturování. Desky z šedého EPS se z důvodu tmavé barvy nesmí být skladovány ani zpracovávány na přímém slunci. Fasádní lešení musí být opatřeno sítěmi pro stínění slunečního záření. Při podmínkách prodlužující zasychání (nízké teploty, vysoká relativní vlhkost vzduchu apod.) je třeba počítat s pomalejším zasycháním a tím možností poškození deštěm i po více než 8 hodinách.
8. Je možné zateplovat vlhké zdí?
Musí být odstraněny všechny závady, které by umožňovaly pronikání vlhkosti do zateplované konstrukce. Podklady nesmí vykazovat výrazně zvýšenou ustálenou vlhkost a podklad nesmí být trvale zvlhčován. Případná zvýšená vlhkost podkladu před provedením zateplovacího systému se musí odstranit vhodnými sanačními opatřeními, například: podřezaní zdiva a vložení izolačních PE desek, chemická injektáž atd., výkvěty a zasolené omítky se musí odstranit.
9. Lze zateplovat fasádu s částečně oddělující omítkou?
NE! Podklad musí být před započetím prací zbaven nečistot, mastnoty a všech volně se oddělujících vrstev, případně materiálů, které se rozpouští ve vodě. Nesoudržné nátěry a omítky dostatečně nespojené s podkladem je třeba odstranit. Na opravené a ošetřené plochy je možno započít s lepením izolantu až po vyschnutí a vyzrání vysprávkovaných hmot a materiálů. Doporučuje se průměrná soudržnost podkladu 200 kPa s tím, že nejmenší jednotlivá přípustná hodnota musí vykazovat soudržnost nejméně 80 kPa. Případné vyrovnávání nerovností podkladu je nutno provádět materiály, které těmto hodnotám soudržnosti vyhoví. V případě nutnosti úpravy přídržnosti nebo savosti podkladu se podklad upravuje vhodným penetračním nátěrem.
10. Jaká musí být rovinatost podkladu před prováděním zateplení fasády?
V případě spojení polystyrenových izolačních desek s podkladem lepící hmotou a kotvením talířovými hmoždinkami je mezní hodnota odchylky rovnosti podkladu maximálně 20 mm na délku 1 m. V případě spojení izolačních lamel nebo desek z minerální vlny (MW) s kolmou nebo podélnou orientací vláken s podkladem lepící hmotou a kotvením talířovými hmoždinkami je mezní hodnota odchylky rovnosti podkladu maximálně 20 mm na délku 1m - platí v případě požárních pásů dle ČSN 73 08 10, nebo ČSN 73 08 02. Při větších nerovnostech je nutné provést lokální nebo celoplošné vyrovnání podkladu vhodným materiálem a technologií při současném splnění ostatních bodů tohoto předpisu.
11. Lze na zateplenou fasádu nanést fasádní barvu s tmavém odstínem?
Fasády s tmavšími barvami vstřebávají více tepla než fasády se světlejšími barvami. Tmavší barevné tóny způsobují větší namáhání fasády prostřednictvím solárního zahřívání v průběhu dne a ochlazováním během noci, nebo prudkých změn počasí. Proto používání tmavých intenzivních barev na zateplovacích systémech nedoporučujeme. Použití tmavých barev je možné, pokud nebudou použity na více než 10 % celkové plochy fasády, ale pouze jako dekorativní prvek.
12. Dokážete udělat fasádu s vice barevných odstínu omítky?
ANO! Styk více barevných odstínů omítky v jedné ploše, popř. ploch s odlišnou strukturou, nebo pracovní spára, se vytvoří nalepením zakrývací pásky a jejím okamžitém stržení po zhotovení povrchové úpravy. Po jejím zaschnutí se přelepí zakrývací páskou již hotová hrana tak, aby nedošlo při pokračování k jejímu porušení. Je ale nutné počítat s vyšší cenou.
13. Co lze dělat s zbytkem odpadového polystyrénu který zbude po zateplení?
Obvykle se odveze na skladku,naši ale firma nabízí za mírný poplatek zpracovaní zbytkového polystyrénu přímo u Vás na stavbě vlastním drtičem. Polystyren rozdrtíme na kuličky a takto vzniklou drť můžete použít na zateplení krovu, stropů (mezi trámy), nebo přípravu polystyrén - betonu, apod. Toto řešení je nejen ekonomické, ale a je ekologické, neboť nemusíme zatěžovat skládku likvidací odpadu.
14. Je možné čistit zateplenou fasádu až se po letech ušpiní?
ANO! Při zašpinění ploch je možno provádět čištění horkou tlakovou vodou. Čištění zašpiněných ploch je nutno provádět v příznivých klimatických podmínkách. Obecně platí že, minimální teplota okolního vzduchu a povrchu fasády při provádění čištění musí být +5°C. Nastavení tlaku a teploty vody musí být v souladu s typem použité povrchové úpravy aby nedošlo k jejímu porušení. Rovněž závisí na zašpinění povrchové úpravy. Maximální teplota čistícího roztoku nesmí být vyšší než + 60°C aby nedošlo k porušení fasády.
15. Je možné zateplenou fasádu po letech přetírat barvou?
V případě potřeby ochranného povrchového nátěru pro zvýšení odolnosti povrchové úpravy proti povětrnostním vlivům se doporučuje nátěry provádět po maximální době 15 – 25 roků. Nátěry se provádějí podle podmínek uvedených v technických listech daného materiálu na předem očištěný a odmaštěný podklad. Ochranný nátěr musí svým složením odpovídat složení původní povrchové úpravy. Nátěr je možno provádět i v případě požadavku změny barevnosti objektu za stejných podmínek jako u ochranného nátěr.
16. Je možné opravovat zateplenou fasádu v případě mechanického poškození?
ANO! V případě požadavku opravy porušení povrchového souvrství nebo celého zateplovacího systému způsobeného mechanickým poškozením je nutno postupovat s ohledem na rozsah poškození. Nejprve se odstraní povrchová úprava až na základní vrstvu přesahem poškození o min 15 cm. Dále se odstraní základní vrstva s přesahem poškození o min 10 cm. Následně se v případě poškození tepelné izolace odstraní i poškozená izolace odříznutím v celé tloušťce. Vzniklý otvor se zaplní přířezem stejného typu izolace, na který se na spodní plochu nanese vhodná lepící hmota dle pravidel uvedených v tomto technologickém předpisu, s důrazem na maximální vyplnění otvoru. Spáry větší než 2mm je třeba vyplnit izolačním materiálem. Spáry mezi deskami (EPS, XPS a perimetru) do šířky 4mm je možno vyplnit nízkoexpanzní izolační pěnovou hmotou. Následně se přes opravené místo doplní základní vrstva s přesahem 10 cm na původní základní vrstvu s požadavkem dodržení maximální rovinnosti původní a nové základní vrstvy. Po zaschnutí se nanese nová povrchová úprava. Při jednotlivých operacích se postupuje dle pravidel uvedených v tomto technologickém předpisu.
17. U souseda na zateplené fasádě jsou v místě hmoždinek fleky, čím to je způsobené, nesprávným provedením?
Popisovaný jev je způsoben nestejnoměrným chladnutím či ohříváním povrchu fasády.Pří provedení zateplení fasády bylo použito kotvení hmoždinkami vedoucími skrz tepelný izolant k podkladu. To vede ke dvěma skutečnostem. Každá hmoždinka se stává bodovým tepelným mostem a každá hmoždinka vytváří na povrchu tepelného izolantu nehomogenitu. Jak tomuto jevu zamezit? Používat hmoždinky které lze zapouštět do hloubky izolantu a přes ně přetáhnout vrstvu tepelného izolantu. Lze počítat ale s vyšší cenou na hmoždinky. Při zateplení fasády naše firma použivá jenom tyto hmoždinky už v standardu.
Jaký je rozdíl mezi zateplovacími systémy: kontaktním a větranou fasádou?
Odvětrávané zateplovací systémy se používají v tom případě, pokud chcete aby povrchovou úpravu tvořílí dřevěné palubky, fošny, atp. nebo nějaký málo prodyšný materiál (nesavý keramický obklad, kamenný obklad, PVC obklady apod.). Odvětrávací mezera musí být ve skladbě mezi izolantem a povrchovou úpravou. Nikdy nesmí být mezi stěnou a izolantem, zateplovací systém by nefungoval. Pokud chcete povrchovou úpravu omítkou (šlechtěnou pastovitou nebo minerální) je vhodnější v tomto případě použít kontaktní systémy bez odvětrávací vrstvy. Za určitých podmínek lze použít i keramický nebo kamenný obklad kontaktním způsobem. Prvotně tudíž musíte mít vybranou povrchovou úpravu, jak bude RD finálně vypadat, a potom se řeší, zda se použije kontaktní, nebo odvětrávaný systém.
18. Na zateplené fasádě na severní straně po 3 letech objevil zelený povlak.Asi 10m od domu máme vzrostlé topolové stromořadí.Před zateplením se na domě nic podobného nevyskytovalo! Co je příčinou?
Celý popis situace skutečně odpovídá pravděpodobnému výskytu řas. Na fasádě byla pravděpodobně použita omítka s akrylátovým, nebo silikátovým pojivem (případně vrchní nátěr fasádní barvou na těchto bázích). Tyto materiály dosahují nízké úrovně pH, které svědčí růstu těchto škůdců rostlinného původu. Výrobci do těchto materiálů obvykle proto přidávají fungicidní přísady, které obdobným jevům mají předcházet. Tyto přísady mají omezenou trvanlivost, a proto jejich působení v omítce není trvalé. Řešením je odstranění řas z fasády fungicidními prostředky, a přetření stěn fasádní barvou se zaručeným obsahem výše uvedených přísad.
19. Mám 15 let starý dům a chtěl bych ho zateplit. Obvodove zdivo je z Porothermu o síle 40 cm a je na něm hrubá omítka. Nevím, jak silný polysterán použít?
Odpověď najdete na našich stránkách: http://www.stavoreko.cz/sluzby/zatepleni-fasady/tloustky-izolantu.
Je nutné zateplovat poschoďový cihlový dům, který byl postaven před 50 lety? Není škoda zalepovat prodyšné cihly lepidlem a polystyrénem? Soused mi poradil, že dům nebude dýchat a bude vlhnout.
Je velmi dobře známo, že vlhkost vziká v rosném bodě, tedy v místě, kde dochází ke střetu teplého vytápěného vzduchu se zvenčí ochlazovanou studenou stěnou. Dostatečným zateplením budovy dosáhnete zajímavého efektu - jelikož stěny domu zakryté izolantem zůstanou teplé (rosný bod se přesune směrem ven do izolantu), dojde k úbytku vlhkosti uvnitř bytů a zároveň k výraznému zvýšení pohody bydlení i úspoře energie díky akumulaci tepla ve zdivu (stěny nebudou do vnitřního prostoru vyzařovat chlad, ale teplo). Důležité ale je, navrhnout správnou tloušťku izolantu. Rozhodně se není potřeba obávat, že zateplením domu lze něco pokazit.
20. Jaké jsou přípustné nerovnosti hotové fasády dle normy po zateplení?
Rovinnost se měří metrovou latí - odchylky jsou velikost použitého max. zrna omítky + 0,5 mm. Například povolená odchylka u zrna 2,0 mm je ± 2,5 mm. K měření se používá lať a speciální trojúhelníkové měřidlo (vypadájako pilník), které se vkládá pod tuto lať. Takto se tedy měří odchylka rovinnosti - pokud jde o měření svislosti, používá se jiná metoda...
21. Máme dům v památkově chráněným území, plánujeme zateplovat fasádu. Stavební úřad trvá na tom, aby finální povrch fasády byl štukový. Dotaz zní, zda lze na zateplovací system nanášet štuk?
Klasicky štuk který je znám jako finální úprava vápenocementových omítek, se na zateplovací systém používat nesmí a to s důvodu různé roztažnosti materiálu. Ovšem existuje výrobcem schválená - zatíraná omítka tenkovrstvá jemná. Je to typ šlechtěné minerální omítky se zrnem max. 0,7 mm - stejným jako u štukových omítek.Tuto omítku pak lze natřít fasádní barvou.
22. Omítka na fasádě je popraskaná - vlasové i větší trhliny, je možno postupovat nanesením fasádního lepidla a perlinky, poté přeštukovat a natřít fasádní barvou?
Jsou-li omítky dostatečně soudržné (na poklep nezní dutě), pak omítky opatřete dvěma nátěry. Poté pokračujte vytvořením armovací vrstvy ze stěrky a sklovláknité tkaniny, dle Vašeho záměru. Jako následnou vrstvu, z hlediska přídržnosti na nenasákavé stěrce, nedoporučujeme ovšem použít běžný štuk, ale výrobek - zatíraná omítka tenkovrstvá jemná (Cemix), což je systémový materiál určený přímo pro tento účel. Otázku zde představuje definice "větší trhliny". Jsou-li tyto trhliny statického charakteru, nebude pravděpodobně povrchové zpevnění armovací vrstvou dostatečně účinné.
23. Proč nepoužíváte zateplovací barvy?
Zateplovací barvy odrážejí sálavé teplo (sluneční nebo z radiátoru), při průniku tepla vedením mají stejný součinitel tepelné vodivosti jako polystyrén. Při její tloušťce několik desetin milimetru však je zvýšení tepelného odporu zanedbatelné (polystyrén se při stejných vlastnostech aplikuje, jak víte, v daleko větších tloušťkách, aby zateplení bylo účinné).
24. Tři roky staré polystyrenové zateplení praská v rozích oken a v dolním ukončení. Lze nějak řešit tyto vady?
S největší pravděpodobností je problém způsobený nesprávným lepením izolačních desek kolem ostění oken. Spolehlivé a osvědčené řešení v tomto případě neexistuje. Nejjistější by bylo odstranění zateplení v okolí oken a položení izolačních desek provést znovu. Méně spolehlivým řešením by mohlo být provedení dodatečného vyztužení armovací síťovinou.
25. Jaká je životnost šlechtěných pastovitých omítek?
Životnost omítek byla koncipována podle požadavku ETAG 004 pro zateplovací systémy. Mechanické vlastnosti šlechtěných omítek se zkouší podle této směrnice, dále podle příslušných evropských norem a musí splňovat jejich min. požadavky. V této směrnici se potom uvádí, že pokud jsou splněny uvedené požadavky, životnost celého systému (tzn. i jednotlivých komponent, jako jsou šlechtěné omítky, lepicí a stěrkovací hmoty, izolant apod.) je min. 25 let, při provedení podle příslušného závazného technologického předpisu nebo technického listu a běžné údržbě. Běžnou údržbou se rozumí oprava mechanického poškození, očištění od zaprášení (omytí vodou) a obnovení nátěru (po cca 10 letech) apod. Životnost však není možné zaměňovat se zárukou - tu dává zhotovitel díla a podle občanského zákoníku je záruka na stavební dílo 3 roky, pokud není stanoveno ve smlouvě o dílo jinak.
26. Jakým izolantem lze obložit venkovní vlhkou stěnu?
Základem jakékoli sanace vlhké zdi je odstranění příčiny vlhnutí. Nebude-li příčina odstraněna, jsou projevy dalších defektů nevyhnutelné a žádná úprava stěny nebude dostatečně efektivní. Není-li možné příčinu vlhkosti odstranit, je možným kosmetickým řešením použití sanačních omítek. Zateplení kontaktním zateplovacím systémem bez dalších sanačních opatření nemá smysl.
27. Vlastníme 50 let starý rod. domek a chceme zateplovat ze interiérové strany.
Bohužel v žádném případě nemůžeme doporučit jakýkoli postup pro zateplení ze strany interiéru. Důvod je na snadě - stěny, ke kterým se z důvodu vnitřního zateplení nedostane dostatek tepla, při venkovních nízkých teplotách prochladnou natolik, že se rosný bod (bod střetu vyšší teploty z interiéru a nízké teploty z exteriéru, při kterém vzniká vlhkost) posune směrem do místnosti. Zateplením tedy riskujete zvýšení vlhkosti stěn a vznik karcinogenních plísní. Zároveň znemožníte akumulaci tepla ve stěnách a tím zvýšíte potřebu kontinuálního vytápění (při přestávce ve vytápění místnost mnohem rychleji vychladne).
28. Chci se zeptat, zda by pomohlo zateplení rod. domu ze tří stran. Na severení stěně v 1p. se vždy od podzimu do jara tvoří plíseň a to ve špaletě kolem oken a v rozích domu u podlahy. Dům je cca 100let starý, má brizolitovou omítku a tl. stěn je 45cm.
Je naprosto zřejmé, že tloušťka zdiva 45 cm je velmi nedostatečná z hlediska tepelného odporu stěn. Vzhledem ke zmiňovanému období, při
kterém dochází k uvedenému nežádoucímu jevu se dá předpokládat, že tvorba plísní je způsobena kondenzující vlhkostí vlivem prochladnutí
stěn a posuvu rodsného bodu směrem do místnosti. Obecně platí pravidlo, že jakýkoli problém s výskytem vlhkosti je potřeba vždy analyzovat osobně přímo na místě, aby byly vyloučeny ostatní možné příčiny. Ale neoficiálně lze předpokládat, že dodatečné zateplení stěn (a především také soklové části domu) by mohlo problém vyřešit. Mimoto doporučujeme zlepšit větrání v místnosti (třeba krátce, ale častěji a intenzivněji). Z hlediska tepelné bilance domu, se kterou souvisí tepelná pohoda bydlení a především úspora energie na vytápění, je však nutné zateplení celého domu.
29. Jak silná musí být povrchová vrstva (stěrka, perlinka, šlechtěná omítka) nad izolantem?
Podle evropské směrnice pro zateplovací systémy ETAG 004 musí být povrchová vrstva nad izolantem (polystyrén , minerální vlna apod.) min. v tloušťce 6 mm. Pokud máte omítku se zrnem 2 mm, tak by se stěrkovací hmota s alkalivzdornou tkaninou měla pohybovat v min. tloušťce cca 4 mm.
30. Je možné znovu zateplit fasádu, která je již 7 let hotová se vší povrchovou úpravou. Původní zateplení bylo realizováno 6cm silnu vatou uchycenou do stěn dřevostavby. Je možné znovu zateplit vatou nebo je možné využití polyestyrenu a jakým způsobem probíhá hmoždění druhé vrstvy, aby se nenarušilo původní hmoždění?
Další přiteplení je samozřejmě možné, ale pouze už minerální vatou. Další přiteplení polystyrénem nelze z difúzního hlediska. Hmoždínkování musí být provedeno do nosného systému přes novou izolaci i přes starou izolaci. Aby se nenarušilo původní hmoždění, tak se posunou vrstvy minerální izolace, např. 1. vrstva se klade ze seříznutých desek na polovinu po délce atp.
31. Je možné lepit fasádu z polystyrénu v dešti a má to nějaký vliv na budoucí fasádu?
Źádné běžné stavební práce se nedoporučuje provádět v dešti. Provlhání staviv resp. malt a lepidel během aplikace může přinést následné problémy pro které není prostor je zde domýšlet. Co se týče lepení izolantů kontaktních zateplovacích systémů, není lepení za deště vyloučeno, pokud je podklad (zdivo) dostatečně kryto okrajem střechy, vlastní izolační desky jsou suché, do lepící a stěrkovací hmoty neprší a pokud je možné nanášení lepidla na izolanty blízko zdiva, kde neprší. Prakticky je tedy nutno pracoviště i pracovní plohy chránit.
Vlastní déšť a tím vysoká relativní vlhkost vzduchu nemusí vadit kvalitě díla.
32. Lze zateplovací systém lepit rovnou na plnou cihlu? Stará omítka je odstraněná a jsou proškrábnuté spáry.
Pokud je podklad z očištěné plné cihly po oklepání omítky, musí splňovat tyto podmínky: Rovinnost podkladu musí být taková, aby po přiložení 2 m latě nebyly odchylky větší než 20 mm, lépe 10 mm. Vyškrabané spáry se nepočítají a nevadí. Větší prohlubně by se musely zarovnat omítkou. Podklad nesmí být sprašný. Po každém odstranění staré omítky je podklad sprašný, proto se musí natřít a zpevnit penetrací. Nejlépe dva nátěry - 1. nátěr zředěný 1:1 s vodou, druhý nátěr neředěný. Po 24 hodinách od poslední penetrace se může začít s nalepováním izolantu. Pokud jsou vyškrabané spáry, musí se počítat s větší spotřebou lepicího tmelu a tudíž cenou.
33. Jaká je životnost polystyrenu?
Životnost polystyrénu je velmi závislá na působení okolního prostředí. Nepříznivě může být ovlivněna především teplem nebo degradací vlivem slunečního záření. Lze předpokládat, že správnou aplikací zateplovacího systému jsou tyto faktory eliminovány a životnost polystyrénu se pak pohybuje někde okolo 100 let.
34. Plánujeme zateplovat dům, jakou zvolit finalní zatíranou šlechtěnou omítku? Minerální, akrylátovou, silikátovou nebo silikonovou? A jaká je nejlepší zrnitost?
Minerální šlechtěná omítka nepatří mezi nejmodernější materiály, které by se v dnešní době ve velké míře používaly, nicméně je možné ji použít. Její výhodou je poměrně nízká cena, nevýhodou je ovšem obtížnější aplikace (jedná se o sypkou pytlovanou směs, kterou je potřeba míchat s vodou, což u ostatních menovaných druhů omítek odpadá) a také právě nutnost povrchového ošetření fasádní barvou. Naproti tomu pastovité omítky (akrylátová, silikátová a silikonová) odpovídají trendu moderní doby, která klade nároky na jednoduchost a rychlost zpracování. Jedná se o materiály již namíchané do aplikační konzistence v kbelíku k okamžitému použití. Jejich cena je vyšší než u minerálních omítek, ale odpadá zde nutnost použití fasádní barvy. Pokud vezmeme jednotlivé druhy pastovitých omítek, liší se tyto od sebe svými vlastnostmi i cenou - stručně: Akrylátová omítka - je cenově nejdostupnější, pevná, voděodpudivá. Je nutné počítat s měnší odolností proti ušpinění, nedoporučuje se na zateplovací systémy s minerální vlnou. Silikátová omítka - paropropustná omítka používaná zejména na izolant z minerální vlny, přirozeně odolná proti mechům a řasám. Silikonová omítka - spojuje nejlepší vlastnosti obou výše uvedených omítek, vyniká navíc výbornou pružností a nejmenší špinivostí, čemuž odpovídá i cena. Silikonsilikátová omítka - základem je silikátová omítka, ovšem se zvýšenou odolností proti ušpinění. Všechny tyto omítky lze použít za Vámi zamýšleným účelem - volba kokrétního druhu omítky záleží čistě na Vašich preferencích, stejně tak i její zrnitost. Pokud si nejste jist s výběrem zrnitosti, předložíme k nahlédnutí vzorkovník struktur šlechtěných omítek.
35. Jak rozpoznat rozdíl mezi akrylátovou a silikonovou omítkou v suchém stavu po aplikaci?
Bez odborné chemické analýzy není možné bezpečně oba druhy omítek rozeznat - ani v tekutém a ani v suchém stavu po aplikaci. V konečném důsledku by mohly druh omítky odhalit užitné vlastnosti, které souvisejí právě s použitým druhem pojiva. Silikonová omítka má nelepivý povrch pro prachové částice, a proto se bude pomaleji špinit (zůstane v průběhu času nesrovnatelně déle čistá). Akrylátová omítka, přes spoustu vynikajících vlastností, má nevýhodu v přilnavém povrchu - prachové částice na ní snáze ulpí.
36. Jde na zateplenou fasádu dát stříkaný břízolit?
Běžný stříkaný břizolit není vhodný na stěrkovou vrstvu. Hrozí zde nebezpečí nedostatečné přídržnosti. Vlastní břizolit je pevná, ale křehká, nedostatečně pružná omítka nevhodná na zateplovací systém. Existuje ovšem - škrábaná omítka WEBER 204, která je následovník tradiční omítky (břízolit) se zajímavou strukturou a slídou. Tato omítka se používá jak na renovaci, tak i na novostavby.
37. Jak daleko jezdíte dělat zateplení fasády?
Zateplení fasády provádíme po celé republice. Při cestách mimo Prahu si účtujeme náklady na dopravu, případně ubytování.
38. Odečítáte při tvorbě cenového rozpočtu zateplení fasády rodinného domu plochu oken?
Množství měrných jednotek zateplení se určuje v m2 plochy povrchu po zateplení. Tj. výška zateplení od úrovně zakládací lišty po horní hranu upravované plochy, krát šířka včetně přesahů na rozích vyvolaných tloušťkou izolantu. Od této plochy se odpočítávají plochy oken a dveří zmenšené o tloušťku izolantu na ostění. Plocha ostění se přičítá v rozměru: šířka ostění včetně tloušťky zateplovacího systému násobená délkou.
Jakou tepelně izolační omítku mám dát na nový dům, je postaven z plných cihel. Z odborné polemiky vím, že polystyren není vhodný z důvodu vytváření plísní, problémy s krupobitím, ptactvem, vytváření průduchů atd.
Součinitel prostupu tepla U (prostup tepla ve W / m2 a stupeň Celsia) je u klasické cihelné stěny z plných cihel cca 1,4. Požadavek současné ČSN je 0,38 - doporučená hodnota 0,25. Aby byly splněny tyto podmínky, je nutné odizolovat v 1. případě cca 8cm tloušťky tepelného izolantu, v druhém případě 13 cm tepelného izolantu (fasádní polystyrénové desky nebo minerální vlny). Je zřejmé, že tepelně izolační omítka nemá tepelně izolační vlastnosti izolantů, jako polystyrén, navíc ji nikdo nenanese v takové tloušťce. Vnější kontaktní zateplení nezpůsobuje plísně, právě naopak – zvětšením tepelného odporu dochází ke zvýšení teploty povrchu stěn v interiéru a tím omezení kondenzace vodních par na povrchu a uvnitř konstrukcí. Dobře provedený a certifikovaný zateplovací systém s tenkovrstvou omítkou musí mechanicky odolat krupobití. Není bohužel dostatečně odolný proti datlům.