Služby
Teorie - pasivní domy
Historie
Koncepce pasivního domu byla nastíněna již v roce 1988 během vědeckého pobytu Dr. Wolfganga Feista na univerzitě v Lund/Švédsko při brainstormingu s prof. Bo Adamsonem: je třeba využít potenciálu vyplývajícího z možností úspor u investičních nákladů díky vylepšené technice energetických úspor.
Jednoduše tepelná ochrana domu musí být tak dobrá, aby bylo možné opustit konvenční systém vytápění a tím snížit investiční náklady na výstavbu a částečně eliminovat vícenáklady vzniklé stavbou kvalitnějšího domu.
V jednom výzkumném projektu financovaném spolkovou zemí Hesensko a nazvaném „Pasivní domy" byly definovány vědeckotechnické základy, díky kterým byl již v říjnu 1990 položen základní kámen prvního pasivního domu, řadového domu se čtyřmi jednotkami v darmstadtské městské části Kranichstein, a to z iniciativy tehdejšího hesenského ministra hospodářství Alfreda Schmidta.
Tento první pasivní dům je obýván již od roku 1991. Již od začátku byl celý projekt doprovázen vysoce přesným vědeckým měřením. Výsledky byly revoluční: prokázaly, že i ve studené a vlhké střední Evropě je možné stavět obytné budovy tak, aby nebylo třeba používat běžné topení a budovy si přesto zachovají vynikající tepelné vlastnosti.
Průměrné hodnoty spotřeby topného tepla naměřené během 15 let jsou stabilně na úrovni kolem 10 kWh / (m²a), a jsou tedy na úrovni méně než jedné desetiny spotřeby tepla běžných novostaveb.
Projekt pasivního domu byl původně zamýšlen pouze pro účely vědeckého využití potenciálu v rámci efektivního využívání energií. Tento úkol projekt vynikajícím způsobem splnil, přičemž bylo např. provedeno rozsáhlé srovnávání měření ve vztahu k tepelnému chování budovy včetně numerických simulací. Výsledky těchto výzkumů potvrdily, že kvalitní tepelná izolace v praxi skutečně zaručuje dosažení vypočítaných energetických úspor.
Levný pasivní dům
Během návštěvy amerického průkopníka v oblasti energií Amory Lovinse v roce 1995 v pasivním domě v Darmstadtu Kranichstein dal tento odborník podnět k tomu, aby se přezkoumala vhodnost úspěšných postupů uplatňovaných v rámci tohoto demonstračního projektu v praxi, čímž by se umožnila širší aplikace. Amory Lovins vždy tvrdil, že se zvyšováním energetické účinnosti bychom neměli zůstávat stát v půli cesty. Odpovídající opatření musí být tak dobrá, aby bylo možno dosáhnout podstatných zjednodušení u tepelné techniky.
Celkové náklady na topení v rámci životního cyklu budovy se prudce snižují, jestliže se technika podstatně zjednoduší pod úroveň 15 kWh/(m²a). Tato hranice definuje pasivní dům.
Vývoj pokračoval
S tímto cílem zahájilo v Německu v roce 1996 svou činnost „Profesní sdružení levných pasivních domů". Stěžejní ideou zde je to, že díky ventilaci stavby se zároveň zvládne rovněž příprava tepla v prostoru. Čerstvý vzduch je třeba ventilačním zařízením přivádět do každého obytného prostoru, přičemž tento vzduch může transportovat rovněž teplo. Bude-li budova z tepelného hlediska konstruována tak kvalitně, že toto přiváděné teplo bude samo o sobě postačovat pro to, aby bylo zaručeno odpovídající pohodlí, pak je další systém pro rozvod tepla zbytečný.
To je základním principem pasivního domu: díky dobré tepelné izolaci plus kvalitní ventilaci prostor jsou další technické investice nadbytečné. Sektor topení / větrání / klimatizace se však tohoto vývoje obávat nemusí: celkový objem investic pro domovní techniku zůstane zhruba stejný. Stručně řečeno znamená „pasivní dům" pro oblast techniky pouze to, že konvenční technika vytápění bude při zhruba stejné tvorbě hodnot nahrazována inovativní klimatizační technikou.
Již v roce 1997 byly realizovány první sídlištní projekty, konkrétně sídliště pasivních domů ve Wiesbadenu a u Kolína v rámci ekonomické sociální bytové výstavby. Rovněž tyto projekty zaznamenaly velkou úspěšnost. Následoval rychlý rozvoj této technologie v Rakousku, Německu a Švýcarsku zejména koncem devadesátých let a v roce 2002 byl již v uvedených zemích počet registrovaných pasivních domů celkem 4.000. Jen v Německu se počet PD každý rok zdvojnásobí.
Prognóza do roku 2010 činí 60 tisíc. V současné době například překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech jen v Rakousku 3x nabídku.