Stavební práce - rekonstrukce od A do Z

Zateplení a rekonstrukce

Máte starší dům a vytápění vás stojí desítky tisíc ročně? Už vás to nebaví a přemýšlíte, jak ušetřit? Řešením je zateplení domu! Na co je dobré při zateplování a rekonstrukci domu myslet? Kolik peněz kvalitním zateplením domu ušetříte? Na co si dát pozor? Odpovědi na tyto otázky přinaší članek uveřejnený portálem Nazeleno.cz

Kdo by si nepřál, aby jeho dům vypadal a fungoval stále tak, jako když poprvé otevřel jeho dveře? Stárnutí však nelze zastavit. Stejně jako na sobě ho můžeme pozorovat i na materiálech, jimiž jsme obklopeni. Fyzické stárnutí a opotřebování se nevyhne ani našemu obydlí a projevuje se na konstrukcích i v detailech. Účinný způsob, jak tento proces zpomalit a tvář domu oživit, nabízí sanace nebo rekonstrukce. Rekonstrukcí lze budově dodat nového ducha, zlepšit její technické i funkční vlastnosti a celkově tak výrazně zkvalitnit úroveň bydlení.

Kvalitně provedená sanace může energetické nároky domu snížit až o 60–90 %.

Horkým aktuálním tématem v oblasti rekonstrukcí domů je zateplovani. Nejhojněji prezentovanou výhodou takového zásahu je samozřejmě zmenšení energetických nároků při provozu budovy a reálná možnost ušetřit nemalé peníze za vytápění. Kromě toho je zateplení podstatné i z jiného hlediska – dům se při něm „oblékne do nového kabátu“, který mu poskytne i mechanickou ochranu před vnějšími vlivy. Obvodové konstrukce v tu chvíli přestávají být významně namáhány a jejich stárnutí se tím zpomaluje. Díky tomu můžeme zateplení považovat i za účinnou omlazovací kůru.

Zateplení domu: Kolik lze ušetřit na energiích?

Současným fenoménem, který doslova hýbe Evropou, je snižování energetických nároků budov. Vzhledem k neustále rostoucím cenám energíi je zateplení velmi oblíbeným způsobem jak v tomto směru ušetřit. Kvalitně provedená rekonstrukce totiž může energetické nároky budovy snížit až o 60–90 %, což – převedeno na peníze – představuje celkem významnou částku v rodinném rozpočtu. Pokud například za vytápění dáte 40 000 korun ročně, po sanaci lze tuto částku snížit až na pouhé 4 000 korun ročně. V zahraničí se v této souvislosti můžeme často setkat s tzv. „Faktorem 10“, neboli desetinovou spotřebou energie na vytápění po rekonstrukci (zateplení) domu.

To, že budovy spolykají za svůj život velké množství peněz .. „Často se stává, že při stavebním zásahu je během projektu řešena hlavně otázka skutečných nákladů a podceňována oblast následných provozních nákladů nebo nákladů na udržování budovy. Ty přitom představují cca 80 % nákladů celkového životního cyklu budovy.“ Pokud se tedy do kompletní sanace rozhodnete investovat, máte jistotu, že se vám peníze na provozu skutečně vrátí. Izolace fasády je jedním z kroků, jak snížit energetickou náročnost domu.

Právě u zateplováni stojí také za zmínku srovnání efektivity v souvislosti s cenou provedených prací. Všeobecně nejdražší položkou je zde totiž samotná práce. Cena se pak odvíjí především od ní. Pokud pro zateplení budovy použijete izolaci o tloušťce 8 až 12 cm, získáte sice určité energetické úspory, avšak vzhledem k vysoké položce za práci nebudou investice vynaloženy efektivně. V případě, že se tloušťka izolace zvýší z 8 na 16 cm, navýší se cena už jen o 20 % a pokud použijete izolaci o tloušťce 24 cm, cena se vzroste o dalších 10 %. Nejrentabilnější je tedy investovat do silnější izolace, která se výrazněji neprodraží, zato přinese významnější tepelné úspory.

Zateplení aneb pasivní dům ze starší stavby?

Pasivni dum a rekonstrukce starší zástavby. Pojí je vůbec něco? Lze prostřednictvím rekonstrukce dosáhnout pasivního standardu? Pokud při odpovědi na tuto otázku vyjdeme z požadavků, které určují návrh pasivniho domu, zjistíme, že rekonstruovat starší stavbu na standard pasivního domu lze. Je to však možné pouze za mimořádně příznivých podmínek. Podstatné je vždy zvážit poměr ceny k dosaženým úsporám.

V nepříznivých podmínkách, které jsou udávány například nekompaktní hmotou objektu, nevýhodnou orientací, stíněním okolními budovami nebo omezenými prostorovými možnostmi to zkrátka možné není. Je zde však dobré uplatňovat zásady navrhování pasivního domu v co nejvyšší míře. Cílem tedy není pouhé dosažení magického čísla 15 (roční spotřeba tepla na vytápění v pasivním domě je maximálně 15 kWh/m2 vytápěné podlahové plochy). Pro návrh je velmi důležité uplatnění energetické optimalizace a vyhodnocení několika variant, z nichž se posléze vybere ta nejrentabilnější.

Rekonstrukce domu: Co vše je třeba zohlednit?

Rekonstrukce budov je hlavně o komplexním přístupu a zohlednění co nejvíce vlivů, které výsledek ovlivňují. Znamená to, že se architekt či projektant musí zaměřit na všechny důležité prvky, které danou budovu určují. Kromě toho by se při renovaci neměla opomíjet ani následná flexibilita užívání, mikroklima, náročnost na údržbu, možnost demontáže či recyklovatelnost.

Pokud se jedná o rekonstrukci směřující ke zmenšení energetických nároků budovy, mají odborníci jednoduché vodítko. Důležitá je zde kompaktnost, tedy samotný tvar budovy. Ideálem je kompaktní tvar bez výčnělků, což občas vyžaduje upravení tvaru některých obvodových stěn či příček. Celkový poměr ochlazované plochy k vytápěnému objektu by totiž měl být co nejmenší. U objektů, které mají poměr A/V (A – obsah ochlazované plochy, V – objem vytápěného objektu) větší než jedna, je mnohonásobně těžší provést kvalitní rekonstrukci. Při navrhování se navíc hlavní důležité detaily posuzují ve speciálním software na posuzování tepelných mostu.

Další z podmínek pro zmenšování tepelných ztrát je i množství oken směřujících k severu, těch by mělo být co nejméně. Okna jsou z hlediska tepelných ztrát objektu jedním z nejslabších článků stavby, mají asi 6x větší tepelné ztráty než zdi o stejně velké ploše.

Co zahrnuje správná rekonstrukce?

Jedním z dalších zásadních pravidel pro správnou rekonstrukci je dodržení základní chronologie: „Nejdříve je třeba snížit energetickou náročnost budovy a až poté instalovat větrací a vytápěcí systém“ . Nikdy nelze tyto kroky zaměnit. Všeobecně však lze říci, že při správně prováděné rekonstrukci, by neměly zůstat opomenuty následující kroky:

• Upravit hmoty objektu a jeho dispozic se zaměřením na orientaci a kompaktnost formy
• Izolovat obvodové stěny, podlahy, střechu a eliminovat tepelné mosty
• Vyměnit okna za okna s trojskly s kvalitními rámy
• Utěsnit obálky s důrazem na vzduchotěsnost
• Instalovat nucené větrání s rekuperací tepla a jeho regulaci
• Zaizolovat rozvody vody

Zateplování domu: Jaké jsou možnosti

Samotné zateplování s sebou přináší řadu otázek. Je tedy třeba vše prokonzultovat s odborníkem a rozhodnout se pro nejpřijatelnější variantu řešení. Ani zde totiž nelze aplikovat vždy jeden zaběhnutý postup na všechny typy staveb. Všeobecně rozlišujeme několik základních typů zateplovacích systémů. Mezi nejběžnější patří vnější zateplovací systém a to buď kontaktní (tzv. ETICS) nebo s provětrávanou vzduchovou mezerou.

Ve zvláštních případech je někdy realizováno vnitřní zateplení, které je vhodné především při rekonstrukci budov s historickou fasádou. V takovém případě ale dochází ke zmenšení vnitřních dispozic a je tedy nutné řešit tuto problematiku s tepelně-technickým inženýrem. Navíc zde hrozí reálné nebezpečí vzniku plísní a trhlin v konstrukci díky většímu tepelnému namáhání a v extrémních případech může docházet až k ohrožení statiky budovy.

Zateplovat dům svépomocí?

Jako další otázka na cestě za úsporným domem se možná vyskytne dilema nad tím, zdali se vrhnout do zateplování domu na vlastní pěst, nebo vše přenechat firmě. Pokud uvažujete nad zateplováním svépomocí, je ideální mít alespoň nějakou předchozí zkušenost s tímto typem prací, v opačném případě se zvyšuje riziko vzniku některých chyb. Takové chyby jako např. špatné překrývání izolací, mezery, nedostatečné kotvení či lepení mohou v důsledku vést až ke vznikání trhlin a praskání omítky.

Všeobecným doporučením odborníků je tedy spíše najmutí proškolené firmy s dobrými referencemi, která má se zateplováním zkušenost a nabídne vám provedení všech prací na profesionální úrovni.

Je po zateplení nutná rekuperace?

Zateplili jsme, izolace i omítka jsou již na svém místě. Je v tuto chvíli třeba nainstalovat do domu rekuperaci? Podle architekta Křečka je rekuperace vhodná téměř vždy, je ale třeba vytvořit pro ni potřebné místo. Díky přesnému regulovanému nucenému větrání se navíc několikanásobně zlepší vnitřní mikroklima objektu, což pro obyvatele rozhodně není k zahození.

Rekuperaci lze tedy rozhodně doporučit. Pokud dům zateplíme, vyměníme okna a zajistíme alespoň minimální potřebnou vzduchotěsnost stavby, podaří se nám díky rekuperaci ušetřit slušné částky za vytápění. Vzduchotěsnost objektu je zde nezbytná proto, aby se nezmenšovala účinnost rekuperační jednotky. Kvalita vzduchotěsnosti objektu se zkouší prostřednictvím speciálního testu (Blower-door test).

Ať už se při rekonstrukci rozhodnete zaměřit se na zateplování nebo výměnu nevyhovujícího kotle za nový, významnou finanční pomoc vám v této oblasti může nabídnout dotační program Zelená úsporám. Ten se totiž zaměřuje nejen na investice do energetických úspor (zateplení), ale i na podporu instalace zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdroji energie. Finanční prostředky z programu můžete použít jak na zateplení rodinného domu, ale i na koupi nového kotle na biomasu nebo tepelného čerpadla.