Služby
Zateplení fasády
Izolace fasády, stropu, sklepa
Vybrali jste si tepelnou izolaci a plánujete, že zateplíte dům? Jak ale postupovat při zateplování stěn domu, stropu nebo sklepa? Jaké izolační materiály se nejčastěji používají a na co si dát při zateplování pozor.
Tepelné izolace se zpravidla aplikují na vnější obálku domu; tj. na stěny, strop nad nejvyšším podlažím a na podlahu nad sklepem či terénem. Pro každý z těchto účelů lze zpravidla použít více různých materiálů: polystyren, polyuretan minerální či skelnou vatu, celulózová vlákna, slámu nebo ovčí vlnu.
K izolaci nevytápěného sklepa lze použít pěnový polystyren ve formě desek, které se nalepí na strop podobně jako se lepí na fasádu domu.
Podívejme se nejprve na izolaci obvodových stěn domu. Nejvíce se používají tzv. kontaktní izolace - desky izolačního materiálu se lepí na stěnu a jejich povrch se upraví tenkovrstvou omítkou. Nejčastěji se jako materiál používá fasádní pěnový polystyren, v poslední době se začíná více uplatňovat šedy polystyren s grafitem, který díky nižší tepelné vodivosti umožní snížit tloušťku izolace zhruba o 15 %.
Izolace obvodových stěn domu: příklad z praxe
Tento způsob izolace se dobře osvědčuje u starých domů se stěnami z plných cihel. Problém ale může nastat tam, kde původní stěna již sama o sobě docela dobře izoluje; má velký tepelný odpor. Lze to ukázat na příkladu oblíbeného materiálu YTONG 300 mm. Pokud chceme jeho izolační vlastnosti vylepšit tepelnou izolací a přidáme 100 mm polystyrenu tak se sice dostaneme na hodnotu U pod 0,2W/(m2. K), nicméně vznikne problém. Tepelný odpor zdiva je skoro stejný jako tepelný odpor izolace a teplota na rozhraní zdiva a izolace je tedy někde napůl mezi vnitřní a vnější teplotou. Při větších mrazech to znamená, že je hluboko pod teplotou rosného bodu (ten bývá v zimě zpravidla někde mezi 9 až 10°C). YTONG je materiál velmi porézní a pro vodní páru prostupný, zatímco u pěnového polystyrenu je tomu naopak. Výsledkem je, že ve zdivu dochází ke kondenzaci vlhkosti, což může za určitých podmínek negativně ovlivnit celkovou tepelně izolační schopnost i životnost konstrukce.
Kondenzaci odstraní zvýšení tloušťky izolace na 200 mm, to je ale již poměrně silná vrstva a ne vždy je na ní místo. Další možností je použít materiál, který má znatelně větší propustnost pro vodní páru, tj. např. desky z minerální vaty v sysrému s provétrovánou fasádou. Provětrávaná fasáda a minerální vata je také jediné řešení, které se eventuelně dá použít, pokud stěna nemá dobrou hydroizolaci a vlhkost do ní vniká ze základů.
Při izolaci výškových budov je nutné z důvodu požární bezpečnosti používat místo pěnového polystyrenu v kontaktních zateplovacích systémech minerální vatu. Také pro izolaci stěn v dřevostavbách je často výhodnější minerální vata, která tím, že je pružná snadněji vyplní prostor mezi nosnými prvky a je nehořlavá.
Vnější izolace sklepa nebo základové desky
Pro vnější izolaci sklepa nebo základové desky jsou nejčastěji používány desky z extrudovaného polystyrenu, který je zcela nenasákavý a lze ho použít i v místech, kde je vlhko. Ke stejnému účelu se dá použít i pěnové sklo ve formě desek nebo granulátu.
Izolace stropu sklepa
U podsklepeného domu, kde je sklep nevytápěný, se zpravidla izoluje strop sklepa. K tomuto účelu lze použít pěnový polystyren ve formě desek, které se nalepí na strop podobně, jako se lepí na fasádu domu. Povrch polystyrenových desek musí být chráněn před světlem, výhodné je proto použit desky s armovanou vrstvou speciální malty nebo desky se sadrokartonem. K izolaci stropu lze použít i minéralní či skleněnou vatu, která se dá mezi sádrokartonový podhled a strop. V místech, kde je ve sklepě malá výška stropu, je vhodné používat izolaci s co nejlepšími vlastnostmi, aby tloušťka vyšla pokud možno co nejmenší. V tomto případě lze použít desky z tvrdé polyuretanové pěny s laminovanou hliníkovou fólií nebo vhodnou minérlní omítkou.
Izolace stropu
Staré trámové stropy, které mají mezi trámy dutý prostor, se dají s výhodou izolavat zafoukáním izolace z celulozových vláken . Není totiž třeba odstraňovat podlahu, stačí jen udělat v každém trámovém poli několik otvorů, kterými se provede zafoukání. Alternativně lze zafoukávat i minerální vatu.
Také lze shora otevřít konstrukci podlahy a vložit do prostoru mezi trámy minerální nebo skleněnou vatu. Výhodou otevření prostoru mezi trámy je možnost položení parotěsné zábrany na spodní stranu izolace (pozor, často tam trčí hřebíky, je vhodné je před položením parozábrany ohnout). Základní nevýhodou izolace mezi trámy je, že tloušťka trámů je zpravidla příliš malá (cca 15, maximálně 25 cm) a také skutečnost, že dřevěné trámy, které tvoří přibližně 15 % plochy konstrukce stropu, představují tepelný most (mají několikanásobně větší tepelnou vodivost než používané izolace). Tepelné mosty jsou také horní strny vnitřních stěn. Proto se dnes doporučuje položit ještě další vrstvu tepelné izolace na podlahu půdy. Pokud se půda nebude využívat, je možné opět použít foukané izolace nebo na půdu položit desky skleněné či minerální vaty. Jestliže se použijí desky minerální vaty s větší tuhostí, je možné na ně dát vhodné pevné desky a udělat dostatečně únosnou podlahu.
Teoreticky lze k izolaci používat i desky z polystyrenu nebo polyuretanu, nicméně zpravidla se dává přednost měkým materiálům, protože se snáze vmačknou mezi trámy, které často nemívají konstantní rozestupy.
Při izolaci stropu bychom měli dbát na to, aby na vnitřní straně konstrukce byl větší difúzní odpor pro vodní páru než na straně vnější; jinak hrozí riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci, což může mít pro dřevěné trámy vážné důsledky (napadení dřevokaznými houbami). Vhodné je proto použít parozábranu na vnitřní straně izolace nebo odvětráním na vnější straně.
U keramických nebo betonových stropů můžeme izolovat jen shora. Izolace stropu z vnitřní strany je méně výhodná, protože stěny zde představují tepelné mosty a je větší riziko kondenzace vlhkosti v místech styku stěn a stropu. Podkroví můžeme izolovat buď zevnitř nebo zvenku.
Izolace podkroví
Vytváříme-li z půdního prostoru obytné podkroví, můžeme izolovat buď zevnitř (mezi krokve) nebo zvenku (nad krokve). Při izolaci mezi krokve se nemusí zasahovat do střechy, což je výhoda. Opět jako v případě stropu nestačí většinou výška krokví a tak se dává další vrstva izolace pod krokve. Nejčastěji používaným materiálem je v tomto případě minerální nebo skelná vata. Nevýhodou izolace pod krokvemi je, že si zmenšujeme užitnou výšku a také se trochu hůře zajišťuje těsnost celé konstrukce. Proto se v novostavbách (zvláště u pasivních domu) v poslední době používají často izolace nad krokvemi.
Pro izolaci nad krokvemi se používají spíše systémy s polystyrenovymi nebo polyuretanovými deskami. Existují ale i systémy s mínerální vatou. Zvláštním druhem nadkrokevní izolace je systém Termodach, který používá speciální polystyrénové šablony a klade se na latě pod tašky. Jedná se vlastně o jakési přeložení střechy a položení izolace najednou.