Služby
Zateplení fasády
Tepelné izolace - mýty a pověry
Připravujete se na zateplování domu a nevíte si rady? Pozor, abyste nenaletěli na rady pseudoodborníků a neutratili peníze zbytečně! Po světě kolují mnohá řešení, připomínající racionalitou strach z černých koček přebíhajících přes cestu. S jakými pověrami se setkáváme nejčastěji?
Problematika tepelných izolací je pochopitelně složitá, proto se často setkáváme s mnohými zjednodušeními. Mnohé z nich však uživatele matou nebo dokonce záměrně uvádějí v omyl. Na jaké nejčastější mýty a pověry si musíte dát při zateplování domu pozor?
Pověra první: Silnou stěnu není třeba zateplovat
Již mnohokrát jsem slyšel „Mám starý dům s 80 cm silnými stěnami, které skvěle izolují a není je třeba zateplovat“ . Na to zpravidla odpovídám, že podle současné normy stěna z plných cihel o tloušťce menší než asi 190 cm již nevyhovuje. Aktuálně platná norma totiž požaduje pro stěnu venkovní (těžkou) hodnotu součinitele prostupu tepla minimálně U= 0,38 W/(m2.K)
To je ale jen minimální požadavek, normou doporučená hodnota je U= 0,25, a to by již musela být tloušťka stěny skoro 3 m. Na stránkách TZB-info v sekci Stavba a energie je jednoduchý kalkulátor „Prostup tepla vícevrstvou konstrukcí a průběh teplot v konstrukci“, který se k takovýmto výpočtům dá použít.
Vezmeme-li v úvahu, že ve stěně máme také nějaká okna, je jasné, že v jejich okolí je cesta, kterou se teplo dostává ven podstatně kratší než zmiňovaných 80 cm. Takovýmto místům se říká tepelné mosty a u silných stěn mohou výrazně zvyšovat tepelné ztráty.
Jakékoli stěny z plných cihel a vlastně všechny stěny z doby před 30 lety je prostě vhodné zateplit. Někdy se setkáme s podobným tvrzením v případě dřevěného srubu. Zde se argumentuje tím, že takové sruby se používají ve velmi chladných krajinách jako je Aljaška či Finsko a musí tedy vyhovovat pro naše mnohem mírnější klima.
Nevyhovují, dřevo má tepelnou vodivost sice jen o málo větší než moderní zdicí materiály jako Ytong nebo Porotherm, ale z hlediska tepelné akumulace je považováno spíše za stavbu „lehkou“ a tam norma požaduje U=0,3. Můj oblíbený kalkulátor mi pro tento případ spočítal, že stěna z masivního dřeva by musela mít tloušťku alespoň 55 cm. Takové trámy by se ale asi sháněly dost těžko, většinou se používá pro sruby tloušťka maximálně 20 cm, u kulatiny to může být o něco více.
Pověra druhá: Polystyrén způsobí, že dům nebude dýchat a bude vlhnout
Dalo by se diskutovat o tom, co vlastně znamená, když někdo řekne, že dům dýchá. Zdálo by se, že se tím označuje výměna vzduchu uvnitř domu, tedy větrání. Lidé zpravidla "dýcháním" myslí odvod vlhkosti (vodní páry) z vnitřku domu. Obvykle také dodávají "dům nebude dýchat a bude se mi tam dělat plíseň".
Většina materiálů používaných ke stavbě domů je porézní a skrz tyto póry pochopitelně dochází k difúzi plynů a vodní páry. Množství páry, která takto projde ven z domu je ale poměrně malé a rozhodně nelze spoléhat na to, že tímto způsobem udržíme při běžném provozu vlhkost v domě na přijatelné úrovni. Nadbytečné vlhkosti, oxidu uhličitého a různých škodlivin se prostě musíme zbavovat větráním.
Pokud ale stěny zateplíme pěnovým polystyrénem, který je velmi má uzavřené póry a je oproti zdivu relativně málo propustný pro vodní páru, pak skutečně může vzniknout problém. Nedojde sice k nějakému znatelnému vzestupu vlhkosti v domě, ale může dojít ke kondenzaci vlhkosti ve stěně.
Souvisí to s tím, že ve směru zevnitř ven teplota ve zdivu klesá a v určitém místě pak může být teplota tak nízká, že dojde ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu. Teplota, kdy k tomu dojde se nazývá rosný bod, a pro vzduch o teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 50 % je teplota rosného bodu přibližně 9°C.
Nejvýrazněji se efekt projeví, pokud se použije jen tenká vrstva PS na dobře izolující stěnu. Pokud například „vylepšíme“ stěnu z tvárnic Ytong 30 cm přidáním 6 cm PS. Teplota na rozhraní PS a Ytongu bude (při venkovních teplotách pod nulou) pod rosným bodem a díky tomu, že Ytong je dost pórovitý, zde může v průběhu zimy nakondenzovat značné množství vlhkosti. Při poklesu venkovní teploty pod – 16°C zde dokonce zkondenzovaná vlhkost zmrzne, což může mít za následek poškození zdiva! Problém je ještě zhoršen v místech tepelných mostů (rohy, špalety oken základová deska).
Výraznější kondenzace a silné provlhnutí stěny ještě dále sníží její tepelně izolační schopnost, což má za následek další pokles teploty a ještě větší kondenzaci v těchto místech.
Nejlépe se problémům s kondenzací vlhkosti vyhneme, když použijeme silnější vrstvu tepelné izolace a méně tepelně izolující stěnu. Dnes je například oblíbená kombinace Porotherm 24 CB + 16 cm PS. Z obr. je vidět, že teplota na rozhraní PS a zdiva je vysoko nad rosným bodem i při –12°C. Pěnový polystyrén je tedy v tenké vrstvě "nebezpečný" izolant.
Pověra třetí: Když nemohu izolovat zvenku, dám izolaci dovnitř
Z čistě tepelného hlediska je to vlastně jedno, 14 cm PS na stěně z plných cihel o šířce 45 cm sníží únik tepla přibližně na 20 % původní hodnoty, ať už je zvenku nebo zevnitř. Problém ale je, že zatímco u izolace zvenku je teplota cihelného zdiva vysoko nad rosným bodem, u vnitřní izolace je naopak zdivo prochlazené hluboko pod nulu.
Tento stav lze tolerovat v případě, že vrstva izolace je souvislá a nejsou v ní tepelné mosty (viz. např. francouzský systém TRESK).
Pokud ale takovéto vnitřní zateplení dáme na stěny ve starém domě, pak se v místech stropu, podlah či oken bude stýkat venkovní velmi studená stěna v vnitřním vlhkým vzduchem a bude tam docházet k masivní kondenzaci. Vnitřní zateplování je proto mnohem obtížnější a riskantnější záležitost než zateplení vnější.
Pověra čtvrtá: Zázračné tepelně - izolační nátěry
Přiznám se, že mne fascinuje, jak se téma speciálních tepelně-izolačních látek stále periodicky vrací a vždy se najde někdo, kdo nabízí nějaký „zázračný“ nátěr, který v tloušťce několik milimetrů nahradí centimetry pěnového polystyrenu. Vždy se dobře bavím když čtu internetové diskuze na toto téma (viz např. toto vlákno).
Zpravidla se jedná o materiál, jehož tepelně izolační vlastnosti jsou dány použitím dutých kuliček (s náplní nějakého plynu) a pojivo má údajně nízkou emisivitu (nevyzařuje dlouhovlné tepelné záření).
Pokud jde o kuličky, tak principielně nemohou být o mnoho lepší než pěnový polystyren (i kdyby v nich byl xenon nebo dokonce vakuum, tak se uplatní tepelná vodivost jejich stěn a pojiva mezi nimi). Pokud jde o nízkou emisivitu, ta se na vnější straně fasády zrovna moc neprojeví, protože venku, kde skoro vždy fouká alespoň slabý vítr, je většina tepla z povrchu stěny přenášena konvekcí (pohybem vzduchu).
Tepelná izolace - kéž by bylo zateplování tak jednoduché
Jediná izolace, která může být účinná v milimetrových tloušťkách je vakuum. Na trhu jsou již opravdu k dispozici vakuové izolační panely. Součinitel tepelné vodivosti vakuové izolace se udává λ = 0,004 W/(m.K). V praxi se počítá se zhruba dvojnásobnou hodnotou, protože vakuum uvnitř může časem degradovat. Při těchto hodnotách je možné použít k izolování stěny na úroveň pasivního domu pouze 6 centimetrů silný vakuový panel.
Pozor tedy na zdánlivě jednoduchá a levná řešení. Je dobré si uvědomit, že pokud by pro zateplení stačil tenký a levný nátěr, tak by se asi už nepoužívaly drahé, objemné a pracné zateplovací systémy.